Randění. Randíčko. To je slovo, které většinou spojujeme s prvními měsíci nebo roky vztahu, kdy je všechno nové, vzrušující a plné motýlků v břiše, že? Jenže co když vám řeknu, že randění by nemělo skončit ani po svatbě, ani po deseti společných letech? Podle mě je randění takový malý kouzelný recept, jak si ve vztahu udržet tu správnou jiskru. Začnu tou nejjednodušší věcí asi. Randění není o tom, že musíte každý týden chodit na drahé večeře nebo jezdit na výlety do zahraničí. Stačí si udělat čas na sebe navzájem. Být opravdu spolu a vnímat se. Vnímat toho druhého. To je přeci to nejdůležitější.
Vypnout televizi, odložit telefony a opravdu být spolu. Může to být klidně procházka po parku, zmrzlina na rohu nebo společné vaření večeře. Jde hlavně o to, že se zaměříte na sebe, na to, co vás spojuje. Další věc, kterou považuju za hrozně důležitou, je to, že randění vám připomíná, proč jste se do sebe vlastně zamilovali. Ve spoustě vztahů, kde přijdou děcka, práce a každodenní náročné dny se tohle snadno a velmi rychle zapomíná. Ale když si sednete u oblíbeného jídla nebo si povídáte během výletu, vzpomenete si, jaké to bylo, když jste se poprvé poznali. A věřte mi, ten pocit je k nezaplacení.
A co zábava? Randění je podle mě skvělý způsob, jak si připomenout, že vztah není jen o povinnostech. Občas prostě potřebujeme vypnout, neřešit, kdo zapomněl vynést koš, a jen si užít společné chvíle. Smích a radost přeci ve vztahu musí mít své místo, no ne? Zajděte si do kina na nějakou komedii, na paintball, vytáhněte klidně i víc přátel. Můžete si udělat dvojité rande. V dnešní době je opravdu hodně možností, proto není důvod zoufat, že vás nic nenapadá. No a nakonec, randění je podle mě tedy takový způsob, jak ukázat, že si na tom druhém stále záleží. Když si najdete čas, uděláte plán, oblečete si něco hezkého, dáváte tím partnerovi najevo, že pro vás není samozřejmostí.