Každý, kdo pronikne do světa vrcholového sportu, velmi brzy zjistí, že situace není ani zdaleka tak růžová, jak je nám prezentováno v televizních přenosech. I zde najdeme velkou spoustu problémů, přičemž některé z nich jsou skutečně závažné.
Jedním z nich jsou samozřejmě úplatky. Není potřeba si dělat iluze, odhaleno je skutečně jen velmi malé množství případů. V tomto odvětví se točí velké množství peněz, a tak se nelze divit, že se majitelé klubů snaží zajistit si vítězství všemi možnými způsoby. To, zda je to etické, je naprosto vedlejší, stejně jako fakt, že to v podstatě znevažuje výkony samotných atletů.
Dalším poměrně velkým problémem je doping. Ač se k tomu nepřiznají, používá jej valná většina profesionálních atletů. Bez nich by totiž nemohli dosáhnout výkonu, potřebného k vítězství. Problémem je, že jsou tím fakticky znevýhodňováni ti, kteří jej neberou. Pokud tedy chtějí vyhrát, nezbývá jim, než se k němu uchýlit.
Horší pak je, že je využíván i ve zvířecích sportech, především pak v koňských dostizích. Zvíře totiž nemůže dát souhlas k tomu, aby mu do těla byla vpravena takováto látka. A na rozdíl od lidí zde často nejsou ani takové obavy z dlouhodobých zdravotních následků – přeci jen, je to jen zvíře.
Pak je tu také favoritismus. Nováček má mnohem těžší šanci se prosadit oproti známým sportovcům, pokud za ním nestojí známý trenér, případně se nedostane do nějakého známého klubu. Vedení a komise mu totiž bude s největší pravděpodobností házet doslova klacky pod nohy (vše samozřejmě v rámci pravidel).
Svět profesionálního sportu tedy rozhodně není pro každého. Potřebujete nejen talent, ale také skutečně ostré lokty a dobré známosti, abyste se dokázali skutečně prosadit. Jen málokdo ten tlak vydrží, což je také důvod, proč mnoho sportovců, především těch méně známých, končí již po pár sezónách.
Jistě, bylo by dobré to změnit, avšak není zde vůle. Ve hře je totiž příliš mnoho peněz, než aby bylo možné něco takového iniciovat. A to je velká škoda, neboť se tím poškozuje samotný sport.