Když si někdo vezme půjčku, musí akceptovat podmínky, za jakých se mu tato nabízí. U žádné z půjček si nediktuje podmínky ten, kdo si ji bere, o těch vždycky rozhoduje ten, kdo peníze půjčuje. A kdo si půjčku vezme, ten pak to dohodnuté musí splnit.
A tak si člověk vezme třeba hypotéku. A pak ji po dlouhá léta splácí. Jenže čím déle se splácí, čím více času uplyne, tím je pravděpodobnější, že se na trhu financí objeví i jiná výhodnější nabídka. A to už ani nemluvě o tom, že splácená hypotéka může po uplynutí její fixace i skokově podražit, a to klidně i nepříjemně. Protože jde o velké peníze, a i pouhý zlomek procenta navíc tu zabolí.
Jenže když si člověk určitou půjčku vzal, co nadělá? Musí plnit to, co má, i když by to bylo u jiné půjčky možná i znatelně výhodnější.
Anebo nemusí?
Jistě, že někdy nemusí. A ani to neznamená, že by přestal splácet, což by pochopitelně nebylo v žádném případě žádoucí. Když jsou pro to vhodné podmínky, může se přece využít i možnost refinancování hypotéky. Tedy lze vyměnit dosavadní nevýhodnou půjčku za výhodnější.
A jak na to? To si člověk dohodne vzetí si nové, atraktivnější půjčky, a takto získanými penězi zaplatí nevýhodnou půjčku, kterou měl doposud. Tím končí všechny nedostatky, jež ona původní půjčka měla, a jsou nahrazeny podmínkami půjčky nové. Která může být výhodnější cenově, ale třeba nejen cenově. Člověk někdy získá takovým refinancováním i možnost půjčit si víc, někdy tím dosáhne vhodnější délky splácení a výše splátek… Prostě se může takové refinancování v mnoha ohledech vyplatit. A když je to výhodné, proč by měl někdo přeplácet? A proč byste měli přeplácet zrovna vy?
Zkrátka nezapomeňte na to, že se dají hypotéky i refinancovat. A když máte tu možnost, nezapomeňte si ověřit, zda by tu nebyla taková změna, která by mohla vaši situaci i skutečně pozitivně ovlivnit.